Základní jednotka pro zpracování komunikačních signálů

Rozdělování zdrojů jednotky základního pásma (BBU) označuje dynamické nebo statické rozdělování výkonu procesorů, paměti a zdrojů rozhraní rádiového přenosu uvnitř BBU za účelem optimalizace výkonu sítě, splnění dohod o úrovni služeb (SLA) a maximalizace využití zdrojů. U tradičních BBU jsou zdroje často staticky přiřazovány konkrétním rádiovým nosným nebo buňkám, což vede k neefektivitě při kolísání provozu – nedostatečnému využití v době nízkého provozu a přetížení v době špiček. Moderní strategie rozdělování však využívají softwarově definované a virtualizované BBU (vBBU) pro umožnění dynamického sdílení zdrojů, kdy jsou procesorová jádra, paměťové bloky a potrubí pro zpracování signálu v reálném čase přerozdělovány na základě metrik, jako je počet uživatelů, požadavky na přenosovou rychlost a typ aplikace (např. upřednostnění URLLC před eMBB). Mezi klíčové techniky patří vyrovnávání zátěže, které přerozděluje zdroje z přetížených buněk do nedostatečně využitých; přidělování na základě kvality služby (QoS), které rezervuje zdroje pro kritické služby (např. nouzové volání, průmyslové IoT); a prediktivní přidělování, které využívá algoritmy umělé inteligence k předpovídání návalů provozu (např. sportovní události) a předběžnému zajištění zdrojů. Při rozdělování zdrojů je třeba také brát v úvahu omezení frontálního přenosu, aby přidělená kapacita BBU odpovídala šířce pásma a latenci jednotky vzdáleného rádiového přenosu (RRU) a aby nedocházelo k úzkým hrdlům. U centralizovaných BBU fondů je rozdělování dále optimalizováno napříč více lokalitami, čímž se umožňuje sdílení zdrojů mezi buňkami a koordinace interference (např. koordinované vysílání z více bodů). Mezi výzvy patří minimalizace latence přerozdělování (aby se předešlo přerušení služby) a vyvážení spravedlnosti (rovný přístup ke zdrojům napříč buňkami) a efektivity (maximalizace propustnosti). Účinné rozdělování zdrojů BBU má přímý dopad na klíčové ukazatele výkonu sítě: snižuje latenci, zvyšuje spektrální efektivitu a snižuje provozní náklady tím, že minimalizuje nečinné zdroje, a je proto kritickou součástí optimalizace moderních sítí 4G/5G.